Žijeme ve světě mikrobů, na jedné ruce nosíme více těchto organismů, než kolik je lidí na celé planetě. Je to nejstarší forma života na zemi, bez nich by lidé neexistovali (ale oni by se bez nás dokázali adaptovat novému prostředí). Naše tělo tvoří ekosystém mikrobů, hledají u nás potravu a úkryt. Lidé a bakterie spolu odjakživa fungují ve vzájemně prospěšné symbióze. Většina jich žije v naší trávící soustavě, hlavně v tlustém střevě (tam sídlí 100 biliónů bakterií stovek různých druhů) a nazývají se mikrobiota.

Náš druhý mozek

Naše mikrobiota (systém mikrobů specifický pro každého jedince) má mnohem důležitější funkce než jen trávení potravy a vstřebávání živin. Jsme závislí na chemických signálech, které dodávají různým soustavám našeho těla. Mikrobiom zásadním způsobem ovlivňuje naši váhu, zdraví a imunitu. Nejaktuálnější výzkumy ukazují, že výrazně ovlivňuje nejen naši fyzickou stabilitu, ale také naše psychické funkce, emoce, myšlenky a chování. Náš mikrobiom totiž komunikuje s centrální nervovou soustavou a podílí se na správném vyhodnocování podnětů naším mozkem. Střevní bakterie tak ovlivňují naši náladu, jednání a paměť. Mikrobiota je jednou z oblastí nejintenzivnějších lékařských výzkumů a v nadcházejícím desetiletí zřejmě změní způsob jakým předcházíme řadě chorob a jak je léčíme. Mikrobi jsou našimi celoživotními partnery. Budeme-li je správně živit a pečovat o ně, na oplátku ochrání svůj domov – lidské tělo. Podrobněji si o tom můžete přečíst v knize Zdravá střeva.

Mikrobiota – jak o ní pečovat

Mikroby začínají osídlovat tělo novorozence hned po narození a dítě potřebuje jejich podněty pro správný vývoj svého organismu. Ideální je přirozený porod a kojení, protože tím dostává od matky optimální koktejl mikrobioty a ten nejlepší start do života. Naopak přehnaná dezinfekce, sterilizace našeho prostředí, nadužívání antibiotik a průmyslově zpracované potraviny jsou pro naše dlouhodobé zdraví katastrofální. Naši předkové měli v těle dvakrát více bakterií než my. Dramatické změny lidského mikrobiotu jsou zodpovědné za civilizační choroby jako jsou autoimunitní onemocnění, rakovina, obezita, alergie, autismus, deprese atd. Tlusté střevo může sloužit mnoha patogenům jako vstupní brána do našeho krevního oběhu a následně do orgánů, ale je zároveň napojené na náš imunitní systém a mikrobi formují naše imunitní reakce na úrovni celého organismu. Naprostá většina mikrobů, s nimiž se setkáváme nezapříčiňuje choroby, ale stimuluje náš imunitní systém. Je potřeba, aby motor imunitního systému neustále pracoval, a proto je důležité žít v přirozeném prostředí (častý pobyt v přírodě, zahradničení, péče o domácí zvířata) a správně se stravovat.

Ideální strava

Lidská strava se měnila s přechodem od lovectví a sběračství k zemědělství až k dnešnímu průmyslově procesovanému jídlu. To způsobilo ztrátu rozmanitosti mikrobioty. Pro naše dlouhodobé zdraví je důležité zajistit dostatečný příjem zdraví prospěšných mikrobů pro osídlení našeho tlustého střeva a dopřávat jim optimální stravu pro jejich život. Dodávejte svému tělu kvalitní probiotika, která tvoří střevní mikrobiom a hrají tak zásadní roli ve schopnosti našeho organismu odolávat nemocem a stresu. Přírodní probiotika lze získat v zakysaných mléčných výrobcích (jogurty, kefíry, acidofilní mléka), kvašené zelenině (kysané zelí, kyselé okurky, kimči…), kváskovém pečivu a fermentovaných sójových výrobcích (tempeh, miso…). Jako potrava naší mikrobiotě nejvíce prospívají komplexní sacharidy (vláknina neboli prebiotika) z ovoce, zeleniny, luštěnin a celozrnných obilovin. Další doporučení pro optimální stravování najdete v článku Zdraví, které chutná.